Škůdci

STRUČNÁ FAKTA

-Mnoho problémů mohou způsobit napadené rostliny z obchodů.
-Pečlivě zkontrolujte rostliny před zakoupením. Nejlépe je doma rostlinu oddělit od zbývajících rostlin po dobu několika týdnů, aby se zabránilo zavlečení škůdců. Pamatujte, že prevence je vždy lepší způsob, než pozdější zbytečný zásah na více rostlinách.
-Některé insekticidy a biologické přípravky slouží k preventivní kontrole škůdců (např. žluté lepové pasti).

-Ibišky jsou náchylné, stejně jako jiné pokojové rostliny, k útoku mnoha druhů hmyzu. Některé druhy mohou způsobit značné škody na vzhledu a zdraví rostlin, zatímco jiné jsou spíše jen kosmetickou vadou, než na obtíž. Rostliny, které nám intenzivně nerostou nebo jsou naopak zvláště citlivé, mohou hmyzu podlehnout lehce.

 

Nejčastější škůdci 

-SVILUŠKY

    Pěstitelé pokojových rostlin a balkonových rostlin se nejčastěji setkávají se sviluškou cmelovou nebo se skleníkovou sviluškou. Škůdci jsou 0, 3 - 0, 6 mm velcí, zelenožlutavě nebo červenavě zbarvení, velmi rychle se rozmnožují a přelézají z jedné rostliny na další. Larvy i dospělci  jsou mimořádně žraví a nejsou vybíraví. Jejich šíření a rozmnožování podporují vysoké teploty, nízká vzušná vlhkost vzduchu a přehnojení. Svilušky žijí na spodní straně listů, většinou blízko listových nervů, napichují listové buňky a vysávají šťávu.

Svilušky - obrázek, zdroj: https://plantsarethestrangestpeople.blogspot.com/

 

-MŠICE

    Čeleď mšic je bohatá, jen v Německu se vyskytuje kolem 800 druhů. Pěstitel pokojových rostlin se nejčastěji setká se zelenou mšicí broskvoňovou, která neušetří snad žádnou hrnkovou rostlinu. Rozmnožují se neobyčejně rychle a prospívá jim suchý vzduch. Dávají přednost zesláblým rostlinám a mladým vrcholovým částem, jejichž měkká buněčná pletiva snadno propíchnou svým sacím ústrojím. Mšice způsobují trojí poškození: propichují listy až k vodivým drahám a vysávají šťávu. Přitom přechází sosákem do rostliny jed. Kromě toho vylučují lepivou sladkou tekutinu (medovici), na které žijí plísně ze skupiny černí.

-ČERVCI

    Z velké skupiny tohoto hmyzu škodí na pokojových rostlinách zejména puklice a štítenky. Jiné druhy napadají také venkovní rostliny. Boj proti těmto škůdcům je obtížný proto, že napadení objevíme až tehdy, když larvy jsou již v bezpečí pod svými štítky. Mladé, velmi pohyblivé a citlivé larvy nejsou pouhým okem viditelné. V suchém a teplém prostředí, např. při zimním vytápení, se cítí červci zvlášť dobře a rychle se rozmnožují. Jako většina škůdců, dávají i červci přednost zesláblým rostlinám. Z voskovité hmoty, kterou sami produkují, vytvářejí štítky, pod kterými kladou vajíčka. Štítek štítenek je bělavý až nahnědlý, spíše plochý a není spojen s larvou pod ním. Hnědavé polokulovité "pancíře" puklic jsou ztvrdlou pokožkou zadní části těla. Také červci, stejně jako mšice, škodí trojím způsobem. Napichují a vysávají listy nebo stonky, slinami otravují rostlinu a vylučují medovici.

-VLNATÍ ČERVCI - VLNATKY

    Tito škůdci, kteří patří také k červcům, jsou růžoví až světle hnědí, 2 - 3 mm dlouzí. Jsou trvale pohybliví a nemají pevné štítky. Jejich voskovité výpotky tvoří bělavé vlnaté chuchvalce, pod kterými je živočich často zcela ukryt. Jsou usazeni ve větších koloniích, zejména na kořenovém krčku, na spodní straně listů nebo v paždí větví rostlin. Škodí stejně jako jejich opancéřovaní příbuzní a daří se jim také nejlépe v suchém a teplém vzduchu.

-MOLICE

    Také tento hmyz patří do skupiny červců. Vyskytuje se především ve sklenících, protože vyžaduje teplotu 15 - 25 °C a vlhkost vzduchu kolem 80 %. Molice sedí většinou na spodní straně listů. Jen 0, 1 mm velké larvy jsou pohyblivé pouze v nejmladším stádiu vývoje, potom se pevně přisají k rostlině a chrání se štítkem. Vedle škod způsobených sáním znečišťují molice rostliny medovicí.

-TŘÁSNĚNKY

    Malý hmyz je zejména v suchém a teplém pokojovém vzduchu velkou pohromou pro rostliny a explozivně se množí. Povšimneme si jich většinou až tehdy, když 1 - 2 mm dlouzí, úzcí, okřídlení dospělci poletují ve velkém počtu. Třásněnky poletují ve velkém počtu. Třásněnky přeletují z rostliny na rostlinu a mohou být také unášeny větrem. Dospělci kladou vajíčka na spodní stranu listů do pletiva rostlin. Po několika málo dnech se vylíhnou larvy, které často zůstávají pohromadě. Napichují listy a květy a vysávají šťávu.

Třásněnky - obrázek, zdroj: https://www.uoguelph.ca/debu/STEVEweb/html/Thysanoptera.htm

-HÁĎÁTKA

    Droboučcí, bezbarví, průhlední červíci jsou všude v zemi a ve vodě. Patří k zástupcům půdní fauny, která rozhoduje do značné míry o úrodnosti půdy. Některé druhy však žijí paraziticky na kořenech (kořenová háďátka) nebo na nadzemích částech rostlin (listová háďátka) a způsobují velké škody. Háďátka potřebují k životu a k pohybu nezbytně dostatečnou vlhkost. "Plavou" nebo se plazí jako malí úhoři v půdní vodě a s vodou se také přenášejí z jedné rostliny na druhou. Průduchy v listech nebo poraněnými místy pronikají snadno do rostliny.
    Háďátka napichují svým ústním ústrojím rostlinná pletiva, vysávají šťávu a vylučují do rostliny jedovaté látky. Napadené části rostlin odumírají a jsou vítanou živnou půdou pro bakterie a houby.

-CHVOSTOSKOCI

    I když se chvostoskoci vyskytují ve velkém počtu, na rostlinách nezpůsobují větší škody. Živí se houbami, řasami a tlejícími organickými látkami a jen velmi vzácně poškozují živé rostliny. 1 - 4 mm dlouzí, bělaví až černí, mimořádně pohybliví živočichové mohou žít jen při velmi vysoké vzdušné vlhkosti. Sedí v substrátu a na jeho povrchu  a také na vnější straně hliněných květináčů, které jsou umístěny v obalových květináčích. Jejich výskyt se omezí, když se substrát udržuje sušší, popřípadě když se rostlina přesadí a neumístí se do obalového květináče. 

-SMUTNICE (ČERNÉ MUŠKY)

    Jsou sice obtížné, ale málo nebezpečné. Jemné vlasové kořínky poškozují jen larvy, a to pouze tehdy, když v substrátu není dostatek odumřelých částí rostlin nebo když je substrát příliš suchý, Dospělé rostliny přežijí napadení bez těžkostí, semenáčky a mladé rostliny však mohou podlehnout. Malé mušky se přilepují na žluté lepivé destičky. Smutnice jsou bohužel velmi častým škůdcem a po vyhubení se obvykle po nějakém čase znovu objeví (opět přiletí).

Smutnice - 1. obrázek, zdroj: https://diptera.info/forum/viewthread.php?thread_id=27080&pid=120571
Smutinice - 2. obrázek, zdroj: https://shiroari.txt-nifty.com/blog/2009/04/index.html

 

 

 

-"NEJČASTĚJŠÍ ŠKŮDCI" (text + ostatní obrazové přílohy) PŘEVZATO Z: Jantrová Ingrid, Krügerová Ursula. 1000 nejkrásnějších rostlin pro zelený domov. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-400-0. Úspěšné pěstování a množení - Nejčastěší škůdci, s. 66 - 67.